Tři kamarádi na Silberhornu: z deníku branického alpinisty o prvovýstupu na Silberhorn v masivu Jungfrau

Mezi 29. 7. a 6. 8. 2021 provedl tým mladých alpinistů za materiálové podpory Singing Rocku, ve složení Jáchym Srb, Matěj Svojtka, Ondřej Tůma, s břichy plnými ovesných vloček prvovýstup cesty, kterou nazvali „Oat Flake Madness“a navrhli obtížností 7c+.

Cesta vede v pravé části stěny Rotbratt, která se nachází v západní stěně masivu Jungfrau pod předvrcholem Silberhorn v nadmořské výšce okolo 3000m. V této stěně jsou kromě tohoto prvovýstupu ještě další dvě cesty, 1) Fatse und Bitse - staršího data, autor (nám) neznámý, obtížností snad 7a+ a 2) Silberrücken od Rogera Schaellliho a Stephana Siegrista z roku 2019, obtížnost RP 8a/8a+. Dále jsou zde dva projekty od stejného dua místníchborců vedoucí z obou stran cesty Silberrucken a nespočet dalších směrů volných pro prvovýstupy.

Stěnu kluci prostupovali odspodu, tzn. v duchu pískařských pravidel.Osazování nýtů probíhalo buď z lezecké pozice, nebo za použití skyhooku. Odlezy jsou podobné jako v Labáku. Kvalita skály se různí, celkově se stěna v místech, kudy je vedena naše cesta, podobá sušence Oreo: dole šedá a tvrdá, uprostřed bílý sajrajt, nahoře opět šedá a tvrdá. Všechny štandy jsou vrtané po dvou nýtech, naprostá většina postupového jištění též vrtaná - charakter skály téměř neumožňuje dojišťování. Pro počasí a tim pádem časovou tíseň se klukům nepodařil RP přelez, zde tedy jen odhad obtížností jednotlivých délek: 4, 7a+, 6c, 7a, 7c+, 7c,7c, 7b+, 6 s celkovou délkou cca 270 m.

Zde je úryvek z deníku jednoho z protagonistů:

Sobota (31.7.2021)
Vstáváme brzy, cíl je provést rozhodující úder. Nástupová police je dnešního jitra sotva 50 m nad úrovní mraků, špičky nohou nám omývá bílá pěna a hřeben Rotbratthorenu vystupuje z bílého moře, jak Ifská pevnost toho bouřivého večera, kdy se Edmondu Dantesovi konečně podařilo uprchnout. My s M prcháme nahoru, naše jumary pulsují s takovou vervou, až z promočených lan také začíná stoupat bílá pára. Na štandu doplňujeme síly, možná došlo i na kousek čokolády - to už s jistotou historie nezjistí - načež se M vydává do boje. Bojuje tvrdě a posouvá nás o další dva nýty. Pak prohlásí, že jsme nejspíš dojeli na konečnou, neboť skála se podobá kamenolomu a M nebaví žít v neustálém napětí, kdy se odlepí od stěny s cihličkou vápence v ruce. Prazvláštní despekt k minerálům od syna geologa. Vzhledem k tomu, že mně se ještě nechce prohlásit konečnou (vždyť jsem si sotva zalezl!), nominuji se nyní já na konec lana…

Celý článek o tomto prvovýstupu si můžete přečíst na Montaně

Letos se trio určitě pokusí o volný přelez, takže se můžeme těšit na další dávku zápisků z deníku branického alpinisty.

Text: Jáchym Srb
Foto: Matěj Svojtka, Jáchym Srb