JACK v napínaných lanových systémech

Tento dokument popisuje specifické vlastnosti použitých produktů a jeho cílem není poskytnout vyčerpávající vysvětlení všech souvisejících technik.

Tento dokument obsahuje doplňující informace k návodům k použití jednotlivých použitých osobních ochranných prostředků. Nejdříve je nezbytné si tyto návody přečíst a důkladně jim porozumět.

Tyto techniky smíte bezpečně provádět pouze tehdy, pokud jste byli řádně proškoleni nebo jste pod neustálým dohledem kompetentní proškolené osoby.

ÚVOD

Napínané lanové systémy (známé také jako tyrolské traverzy, highliny, zip-liny, nebo lanovky) jsou tvořeny lany nataženými mezi dvěma kotevními body a umožňují vodorovný nebo diagonální pohyb, případně přístup do míst, kde nejsou k dispozici jiné kotevní body nebo způsoby přístupu. V lanovém přístupu se běžně využívají při kontrolách mostů, pracích ve volném prostoru a podobných činnostech.

V současné době neexistuje žádná konkrétní norma, která by se zabývala průmyslovým využitím napínaných lanových systémů v lanovém přístupu. Napínané lanové systémy se liší od jistícího vedení, na které se vztahuje norma EN 795/C. Organizace IRATA International vydala jako součást svého Mezinárodního kodexu postupů (ICOP) přílohu T: ,,Tensioned Lines Guidance,, pokyny pro napínané lanové systémy, která nyní poskytuje rámec pro jejich bezpečné používání a řízení rizik v průmyslovém lanovém přístupu.

Ačkoli návody k použití většiny prostředků pro lanový přístup – včetně slaňovacích zařízení – jejich použití v napínaných lanových systémech výslovně neuvádějí, některé z nich lze účinně využít k napínání a kontrolovanému povolování. V souladu s výše uvedenými pokyny IRATA jsme otestovali a shrnuli fungování, vlastnosti a bezpečnostní aspekty slaňovacího zařízení JACK při těchto způsobech použití.

Zatížení vznikající v napínaných lanových systémech může snadno překročit hodnoty bezpečného pracovního zatížení kotevních bodů a vybavení. Níže uvedené testy ukazují, že doporučené počáteční napnutí (do 2 kN) vytváří zatížení překračující maximální jmenovité zatížení slaňovacího zařízení JACK; tato zatížení však nepoškozují samotné zařízení ani související vybavení. Použití vyšších sil při počátečním napínání zvyšuje riziko přetížení, a proto je třeba se mu vyhnout.

Teorie a hlavní rizika

Vzhledem k rozložení zatížení je hlavním rizikem přetížení systému, které může vést k selhání kotevních bodů nebo vybavení. Mezi další rizika patří: nadměrný průvěs vedoucí ke kontaktu se zemí, prokluz lana nebo porušení jeho opletu (což vede ke zvětšení průvěsu a možnému kontaktu se zemí), a nemožnost povolit lano ve slaňovacím zařízení, když je systém pod zatížením. Níže uvedený obrázek znázorňuje vztah mezi úhly zatížení a výslednými silami působícími na kotevní body.

Test účinnosti kladky

V napínaných lanových systémech se slaňovací zařízení používá jako blokovací kladka s nízkou účinností. V důsledku toho často dochází k výraznému rozdílu mezi teoretickou a skutečnou účinností kladkového systému. Tento test měřil sílu potřebnou ke zvednutí 80kg zátěže ze země. Měření byla provedena s novým slaňovacím zařízením JACK a novými lany.

1. SESTAVA (1:1)

2. SESTAVA (2:1)

V závislosti na typu lana se účinnost slaňovacího zařízení JACK v napínaných lanových systémech pohybuje přibližně mezi 30–33 %.

Test prokluzu lana

Tento test měřil prokluz lana ve slaňovacím zařízení JACK. Níže uvedené hodnoty představují zatížení (kN), při kterém zcela nové lano obvykle začíná prokluzovat během laboratorního testu s pomalým tahem. Pro srovnání bylo testováno jak zcela nové zařízení, tak částečně opotřebované.

*) došlo k poškození opletu lana

Schopnost slaňovacího zařízení JACK udržet lano bez prokluzu výrazně závisí na parametrech lana (průměru, typu a stavu) a na míře opotřebení samotného zařízení.

Použití opotřebeného slaňovacího zařízení JACK s některými typy lan může vést k prokluzu lana v napínaném lanovém systému, a tím ke zvětšení průvěsu.

Test napínání a uvolňování

Zatížení kotevních bodů a vybavení i velikost výsledného průvěsu závisejí především na délce napnutého lana, počáteční napínací síle a dodatečném zatížení lana. V tomto testu bylo 11 metrové vodorovné lano napnuto, zatíženo a měřeno podle následujícího postupu:

• Počáteční napnutí: Napnutí jednoho vodorovného lana o délce 11 m a změření výsledné síly působící na kotevní bod.
• Zatížení: Zatížení středu lana břemenem o hmotnosti 200 kg a následné změření tahové síly v místě kotvení a změření celkového průvěsu.
• Kontrolované uvolnění: Povolení napnutého lana pomocí slaňovacího zařízení JACK
• Opakování: Opakování postupu se zvyšující se úrovní počátečního napnutí.

Použité lano: Singing Rock STATIC 11, použitá lanová svěra: blokant Singing Rock LIFT

Testy ukazují, že počáteční napnutí je hlavním faktorem ovlivňujícím výsledné zatížení kotevního bodu. Vyšší počáteční napnutí sice částečně zmenšuje průvěs, výrazně však zvyšuje síly působící na kotevní body.

Výsledky ukazují, že ve slaňovacím zařízení JACK nedochází k prokluzu lana a zařízení nadále umožňuje povolení lana při záchranných nebo nouzových situacích. Při napnutí přesahujícím 5 kN je však ovládání uvolňovacího mechanismu obtížné (vyžaduje výrazně větší sílu na ovládací páku).

Během testu bylo slaňovací zařízení JACK uvolněno bez dodatečného tření a bez jakýchkoli problémů. Přesto doporučujeme při kontrolovaném povolování použít kladkový systém, zejména pokud je napnuté lano zatíženo osobou (záchrana na napínaném laně).

Použití kladkového systému 3:1 napnutého nejvýše dvěma 3 osobami vytváří dostatečné počáteční napnutí a doporučuje se pro většinu situací. Aby nedošlo k přetížení, je třeba se vyhnout použití vyššího mechanického převodu nebo zapojení dalších osob do napínání.

Další tipy

Průvěs ( m ) = Délka ( m ) x Zatížení ( kg ) / 1000

(Příklad: 10 m rozpětí při zatížení 100 kg vytváří průvěs přibližně 1 m)

Pokud máte jakékoliv dotazy, neváhejte nás kontaktovat na info@singingrock.cz.