HandiCamp 2026

V půlce září se odehrál další ročník HandiCampu. Pojďte se s námi ohlédnout za touto ojedinělou akcí, která je určená především (ale nejen) lezcům a horolezcům se zdravotním postižením. Fotky dodal fotograf Honza Shafhauser, report sepsal lezec Honza Pojar.

Do pátečního večera uvádějícího XIX. HandiCamp (setkání hendikepovaných zájemců o skalní lezení) vstupujeme všichni pozdravy v našem základním táboře – Kempu Milovy. Pozdravy, no jo. Nejsou to jen ty nejznámější, ale také ty, které jsou ve znakové řeči neslyšících a tlumočníků mezi námi, co mluvíme „normálně“. Účastníků je nakonec celých 49, a těm organizátor Zámek u ohně sdělí propozice zítřejšího lezení na Drátníku. Honza povídá a ve „znakovce“ tlumočí buď nestor Saša anebo mladé překladatelky. To jsou naše mosty od člověka k člověku, i když jednomu náleží zvuk, druhému obraz. A zítra nás čeká to, co nás všechny spojí i přes tuto bariéru – lano.  

Do skal! Natahujeme top rope v šesti vydáních, nalézá se po rozdělení sedáků a přileb, úvodních instrukcích k jištění. Nejprve především děti. Někteří už lezli, zaberou ale všichni. To ticho při takovém množství lidí pod jednou skálou, to je zvláštní. Všichni z nás „realizáků“ nějak pociťují údery uvědomění, když na některého z neslyšících zavolají, že má dobrat, kouknout nahoru a podobně – napadá mně, že abych byl skutečně s jakýmkoli člověkem, musí mě vidět, musím k němu blíž, dívat se přímo, setsakra se snažit o srozumění. 

Někdy je legrace, když se tohle všechno snažíme v zapomenutí zařídit vzkřiknutím. Kluci nahoře mezi Šedou a Orlí stěnou natáhnou lanovku. Kdo vyleze nahoru, valí lanovkou mezi masivy a pak jej spustíme dolů. Je obdivuhodná ta vůle dospělých i dětí k lezení, dojemná radost z lanovky i nadšení po spuštění z Orlí věže. Když už máme všichni dost a celý okruh nemilosrdně „zbombí“ i nevidomý kluk, zajedeme na jídlo, krátce či déle pokecáme u ohně v kempu. Oheň, náš prostředník. Proč? Je nám teplo, jsme si blíž a…. vidíme se. 

Budíček, pomalejší tempo příprav, dojezdu na Pasecké skály. V kempu se nařadíme ke společné fotce, fotograf-poctivec Honza baví hledáním záběru. Zámek rozdá na upomínku dárky v podobě samolepek a jiného. Dnes je chladněji, jako skupina fungujeme blízkostí lépe, i když únava je znát. Ze sekce „normálka“ to chápeme líp. Leze se jedna cesta za druhou, zase to zlaté ticho, kdy je vše jasné a není k tomu zapotřebí tisíc slov. A nakonec loučení, kdy nám oči a tváře ukážou to samé – díky, bylo to fajn! 

Honza Pojar

HandiCamp 2026

Další
fotografie

foto: Jan Shafhauser

POZVÁNKA:

SINGING ROCK, Středisko Teiresiás, horský vůdce Víťa Novák a další přátelé vás společně zvou na 19. HandiCamp – víkendovou lezeckou akci určenou především (ale nejen) lezcům a horolezcům se zdravotním postižením. Místem letošního setkání budou osvědčené a již vyzkoušené skalní útvary na Vysočině.

TERMÍN: 11.–13. 9. 2026, akce se koná za každého lezitelného počasí. V případě opravdu hnusného počasí bude zvolen náhradní termín, nebo akce zrušena.

SRAZ: v pátek 11. 9. 2026 do 19:00 hod. v kempu v Milovech.

DOPRAVA: individuální - auto, vlak, autobus, kolo 

UBYTOVÁNÍ: kemp Milovy, ve stanu, chatce nebo v autě. Ubytování si účastnici zajišťují a hradí sami.

STRAVA: vlastní zásoby a kulinářské umění, restaurace, táborák. Pro předem přihlášené bude zajištěna sobotní společná večeře.

VÝSTROJ A VÝZBROJ:

• sportovní oblečení a obuv do každého počasí – není špatného počasí, jen špatné oblečení!
• lezecká výbava – kdo má vlastní, vezme si s sebou, jinak budou k dispozici k zapůjčení úvazky, helmy, lana, jisticí prostředky ad. Vlastní lezečky nutné!

PROGRAM: