Test statických lan

Radek Fáborský
listopad 2001

Před začátkem sériové výroby bylo třeba odzkoušet v pokud možno těžkých podmínkách konečné výsledky práce technického designu našich statických lan. Proto jsme našli lokalitu s velkým skapem vody, spoustou bláta, abychom si zase jednou užili nějakou legraci. Na testu byly naše lana, a to všechny nové typy: Static 10,5 k všeobecnému použití; super-pevné Static R44 10,5 a záchranářský macek Static 11. Všechna lana byla již předtím používána. Pro objektivitu testů jsme si vzali také konkurenční 10,5 typ A, EU provenience. Dělíme se s vámi o postřehy z testování.

Použité pomůcky
Brzdy Petzl Stop, jumary Petzl nebo Kong.

Použité techniky
Klasické slaňování na jedné brzdě bez dodatečného brždění, výstup tříbodovou technikou (ruční-prsní-nožní jumar).

Prostředí
Délka sestupu/výstupu 150m.

Sestup
Lana prošly delšími slaněními (30-40m vertikálně) stejně jako krátkými kousky (5-10m). Static 11 a Static R44 10,5 jely jemně a plynule, bezproblémové brždění. Slanění na Static 10,5 (naše i konkurenční) bylo v relativně sušších částech rovněž bezproblémové.

Při zakládání přepínek - vázání uzlů (osmičkové uzly) šlo všechno hladce. Uzlovatelnost tedy bezproblémová.

Následující odstavec pouze pro technické čaroděje: U obou lan (Singing Rock Static 10,5 i konkurenční 10,5; struktura opletu je více méně shodná tzn. hrubší oplet) jsme ale v místě s velkým skapem a blátem na laně, zaznamenali identický fenomén, což bylo mírné poskakování v brzdě při sestupu. Slanění vyžadovalo v tomto případě velkou pozornost a bylo nutno přesně navádět lano do brzdy aby se tento poskakovací jev eliminoval. (pozn. aut.: od tohoto testu jsme tento fenomén dále studovali i na dalších lanech na trhu ve velmi těžkých podmínkách, myslím si, že je to jev obecný. Podrobujeme dalšímu studiu a pracujeme na případném odstranění tohoto běžného jevu, ke kterému za sucha vůbec nedochází).

Výstup
Všechny naše lana mají stejnou charakteristiku při stoupání, což je velmi nízký užitný průtah. Například při započetí stoupání 30m volné délky na laně Singing Rock Static 11 bylo při našlapání lana nutno udělat pouze jeden krátký krok a už se do lan mohlo posadit. Během výstupu na našich lanech žádné poskakování nahoru a dolů z vlivu přílišné elasticity lana. Při stoupání se lana samy dobírají, už velmi nízko nad zemí, kdy ještě nejsou tolik zatíženy vlastní vahou. V jumarech lana neklouzaly. Nic proti konkurenci a proto pouze řeknu, že všichni tři absolventi testu (já + 2 zkušení jeskyňáři) ohodnotili chování našich lan ve stoupání jako vynikající. Ale jak už to tak chodí, každý si to může zkusit sám. Už v průběhu výstupu jsme rozdělávali asi 12 uzlů na přepínkách. Rozuzlování i v gumových rukavicích naprosto bezproblémové u všech tří našich lan.

Všeobecné hodnocení
Chování lan je vpravdě statické, lana neposkakují při výstupu, což by namáhalo kotvící body. Při laboratorních testech všechny naše statická lana vykazují rázovou sílu pod maximálních 6kN, takže je možno říci, že jejich chování spojilo požadavky uživatele a normy. Všechna lana se dobře uzlují i rozuzlují (osmičkový uzel). Při dalších testech se zaměříme na spojování lan dvojitým rybářským uzlem a rozuzlování. Další terénní testy budou pokračovat s přímo s těmito lany (po ukončení dne byly většinou hnědé až černé).

Test statických lan