Test dynamických lan Sharp edge resistant and T-EDGE

Pádová zkouška podle EN 892
(evropská norma pro dynamická horolezecká lana)
Následující obrázek znázorňuje schéma pádové zkoušky dynamického lana používaného v jednom prameni, jak je popsána normou EN 892.
Lano, k němuž je přivázáno testovací závaží (80 kg pro jednoduchá lana, 55 kg pro lana poloviční), prochází skrz hranu pro ohyb lana, dále je třikrát omotáno okolo čepu a zajištěno svěrkou. Hrana je blíže popsána na obrázku (Detail hrany pro ohyb lana).
Po vyzdvihnutí závaží do výšky 2300mm nad hranu je závaží vypuštěno pomocí rychlospouštěcího zařízení a lano zachytí příslušný pád.
Lano musí přestát nejméně 5 takovýchto pádů bez přetržení, aby splnilo požadavky normy.

Schéma pádové zkoušky dynamického lana používaného v jednom prameni
Schéma pádové zkoušky dynamického lana používaného v jednom prameni


Detail hrany pro ohyb lana
Detail hrany pro ohyb lana


Test přes ostrou hranu
Test přes ostrou hranu Nyní můžeme pokročit k testování přes ostrou hranu. V normě EN 892 nenajdete žádný požadavek na odolnost lana při testu přes ostrou hranu. První oficiálně publikovaný test byl uveden v UIAA normě č. 108 (Dynamická lana odolná na ostré hraně vydané v červenci 2002.) Podle tohoto testu musí lano přestát pád popsaný ve výše uvedeném odstavci, s tím rozdílem, že hrana je upravená tak, jak je znázorněno na obrázku (UIAA Test přes ostrou hranu). Jak jsem řekl, všechny ostatní podmínky pádu (výška pádu, hmotnost závaží, délka vzorku) jsou shodné se standardním testem podle EN 892. Pouze lano, které obstojí v takto definované zkoušce může být označeno jako "odolné na hraně" (neboli sharp edge resistant).

UIAA Test přes ostrou hranu - hrana pro ohyb lana

TRAVERZ-HRANA navržená Singing Rockem
TRAVERZ-HRANA navržená Singing Rockem Jakožto člen pracovní skupiny Bezpečnostní komise UIAA se Singing Rock podílí na vývoji vhodnější testovací metody, která by lépe simulovala realitu, kde namáhání lana přes ostrou hranu je spojeno s kyvadlovým efektem neboli "řezáním" lana o hranu. Obrázek znázorňuje řešení navrhované Radkem Fáborským (Singing Rock) pracovně nazvané TRAVERZ-HRANA (neboli T-EDGE). T-EDGE obsahuje ubíhající schody simulující ostrou hranu skály. Před počátkem zatěžování je lano zajištěno v počáteční horní pozici speciálním přídržným palcem a během zatěžování při pádu putuje z horní polohy do spodní po ubíhajících schodech, jejichž hrany jsou samozřejmě také přesně definovány. Ostatní charakteristiky pádu jsou opět shodné se standardní pádovou zkouškou podle EN 892. Hrana je znázorněná na obrázku.

Singing Rock T-EDGE zkouška - hrana pro ohyb lana

Článek Radka Fáborského (Singing Rock)
Montana 02/2004
Jáma a Kyvadlo

(kratochvilné mírně odborné čtení..)

Článků o lanech jsem poslední dobou četl spoustu, v češtině, v angličtině (jinak totiž neumím..). Všechny byly o tomtéž. Nekonečné úplně stejné řádky o tom, jak ten či onen fous uchvátil pisatele. Že tenhle je nejlehčí singl na světě a tam ten odpuzuje slunko, vodu, prach a snad i ještěrky. Roztrubovat do světa, že jednoduché lano se cvaká do expresky v jednom prameni dvojče po dvou mi taky přijde nošení vody do vodárny (nebo tak nějak se to říká.?). Kamarád řekl: "..napiš něco, parde, sděl masám co se děje za oponou..". Tak teda sděluji. Vzpomínky sděluji. "Tak co Jimmy", povídám jedinci toho jména, "co si myslíš o tomhle šárp-edž testu? Jimmy na to "tak nějak to samé co ty, a tedy, že to je test o ničem, bez vypovídací hodnoty pro realistický život lana draného přes ty šárp-edže". Šárp-edže jsou přátelé vážení ostré hrany v jazyce Winstóna Churchilla. Já a Jimmy sedíme na děsně bezpečném místě na světě: na zasedání bezpečnostní komise UIAA v Itálii. A Jimmy je stejně jako já vedoucí lanařského provozu. Já v Krkonoších a on ve státě Maine u yankee manufaktury Sterling Ropes. Shodujeme se na tom, že právě odhlasovaná nová norma UIAA 108 pro testování. Sharp-Edge-Resistant lan je asi tak relevantní ke skutečnému životu jako neoprenová kombinéza pro galapážského leguána. Ale všichni ostatní EU výrobci, sedící okolo stolu a naši kamarádi z Lanexu míní jinak. Svět potřebuje Sharp-Edge lana, protože se jednoduše na trhu lan nic dlouho neděje, a marketingoví bosové potřebují něco na vaření. A tím pravým pokrmem pro chtivou lezeckou masu je beef-steak kuchtěný na Ostré Hraně. Jimmy je v sále překvapivě sám se svými názory a jeho americké sebevědomí se mi strašně líbí. "Sterling" Jim zvedá ruku proti přijetí normy UIAA 108 osamocen. Vězte ale, je to jenom proto, že Singing Rock nevyrábí ještě horolezecké lano, a tedy nemáme hlasovací právo. Naše kotě Trinity single 10,3 vyběhla z kotce až rok a něco na to. Jak jsem říkal na několika setkáních s lezeckou komunitou, ve skalách se nachází pramálo ostrých hran z leštěného ušlechtilého kovu o radiusu 0,75mm a lano málokdy bývá v severní stěně Eigeru právě vytažené z klimatizační komory. Na Eigeru ty šutry musí šustět v docela nadupaném jízdním řádu. Ne že bych tam byl, to zase né, ale slyšel jsem vod Píta Šůbrta. A taky jsem četl vod Píta, že za posledních dvacet let se nestal smrťák s lanem přetrženým po pádu lezce na ostré hraně (nebo tak něco..). Prostě že se to dlouho nestalo. Ale zato jsem viděl lano vod Franty z Horní Dolní, kterak mu na něj spadl šutr a rozpůlil lano kdesi v Italských hvozdech. SuperSafe (přelož jako "moc bezpečný"..) se teda Franta necítil, s těmi dvěma nově vzniklými rozcupovanými konci lana. Tenhle zádrhel způsobil šutr moderátní velikosti. A teď teda přiložím pod kotel. Tady se výrobci nehrnou s otevřenou náručí norem a testů, kde by šutry padaly v klimatizovaných laboratořích na klimatizované lana, a nebo by se lana dřely traverzově pod zátěží jako při pendlech. Takové testy totiž lana ničí, trhají, nedají se marketingově prodat. Zase na druhou stranu, až nějaký výrobce přijde s lanem co tuhle sekací-dřecí sodu vydrží, tak asi mírně zbohatne. Jimmy tam sedí tak sám. Říkám si "vydrž yankee hochu, za chvíli to všem natřu a tebe potěším". Meeting pracovní skupiny UIAA Sharp Edge vrcholí, jsem vyzván ke své presentaci, ruce se potí, sípavý dech se dere z mé hrudi, hrudi jindy tak uvolněné a sebejisté. Ve vzduchu elektrizuje napětí. Rozumějte, v publiku nesedí nikdo menší, než Michel Beal, Pit Schubert, Erich Kurzböck (vynálezce lana Edelweiss Stratos, dnes kope za Lanex) a další legendy. Představuji nový test na Sharp Edge po krkonošsku, tzv. Traverse Edge, kdy lano při pádu traverzuje přes kaskádu dvou schodečků a zachytí se na ostré hraně. Bohužel legendy v publiku taky slyší mně, kterak tvrdím muziku s tvrzeními, že Stratos je přežitý, starý, neohebný, moderní nestratosová lana že se mu vyrovnají, že právě odhlasovaná norma UIAA 108 je nesouvisející s realitou a zbytečná. Vysvětluji paralyzovanému publiku, že ve zkušebně stuttgartské university jsem podnikl testy s mým Traverse ostřím aka T-Edge (jak mu familiérně říkám..) a že žádné lano testem neprošlo. Že tedy traverzový pohyb dnešní Sharp Edge Resistant lana nepřežijí. Ani jedno. Nula. Jsem šokován tím, že na konci mé presentace sklízím potlesk na otevřené scéně. Až dnes mi došlo, proč mi tleskali. Abych už vypad' a neotravoval. Vždyť kam bychom se jako přísedící Bezpečnostní komisi UIAA dostali po letech práce, kdybychom vytvořili testovací metodu, kterou naše lana neprojdou. Máme lana, vytvořme metodu a lidi budou mít pocit většího bezpečí. Nyní malá rekapitulace co se dělo po tomto potlachu bezpečnosti UIAA. Lana se ocertifikovala dle UIAA 108, výrobci jsou šťastní, krámy jsou šťastné, lezci jsou šťastní (neb lezou na fakt Sharp Edge odolných lanech). Idylka. A teďka já do toho se svým pesimismem a ostře-hraněným skepticismem. Už slyším moravské lanaře (čerstvé Sharp Edge maturanty), kterak předou tu svou ostře-hraněnou nitku: "to se mu to kritizuje, sám Sharp Edge lano neumí udělat a ještě plno keců." jo, jo. A víte proč? Než takhle, tak to radši vůbec. Až Franta z Horní Dolní zase pojede do Dolomit s lanem, na které mu tam spadne šutr velikosti koňské hlavy, a tohle lano po pádu šutru pořád unese alespoň 200kg kvůli případné evakuaci a spasení života, potom smeknu před tím pavoučkem, kterej tohle lanko upřede. Přihodím taky pod kotel naměřená fakta. Onehdy jsem si nandal na ostrou hranu podle UIAA 108 jedno moc bezpečné lano (pozn. autora: abyste byli světoví tak vězte, že anglicky se "moc bezpečný" řekne Super Safe) a vydrželo úplně stejně (tedy jeden zachycený pád) jako jeden obyčejný singl 10,2mm. K čemu potom taková zkouška? Zase ty vzpomínky. Jimmy "zee Sterling boy" vstává od jednacího stolu UIAA mírně pokleslý nad neúspěchem svého příspěvku, ale správně nažhavený vnést do severoamerických tunelů světlo. Na konci tunelu tady, v Evropě, se zatím v temné dáli něco pohybuje zleva doprava. Tam a zpět. Traverzovým pohybem. Obraz je mlhavý. Nevím přesně co vlastně vidím, nebo spíše tuším. Možná je to ale jáma a Kyvadlo. Vlastně vždyť já jsem zapomněl. Já jsem ten poslední, co o tom může něco vědět.

Zdravím tě čtenáři.
Tebe, i tvé přátele.

Radek Fáborský (Singing Rock lana)

Pozn. 1: Autor je pološílený pavouk poustevník, který se pachtí za lanařským Grálem.
Pozn. 2: Autor zde dává na vědomí, že na webu www.singingrock.cz v oddíle Technet se 31/3/2004 objeví technický rozbor celé problematiky, včetně výkresů, nákresů, všechnokresů.
Pozn. 3: Autor připouští, že pod tlakem neúprosných business pravidel i on bude muset ocejchovat nějaké svoje lano šárp-edž-resistnt, ale víte co si o tom myslí.